Vyšetření

Série nutných kroků ke správné léčbě

Fyzikální vyšetření a anamnéza

Chirurg vyšetří celkový zdravotní stav pacienta (pohledem, poslechem, pohmatem), stav jeho základních životních funkcí, jako je srdeční frekvence, krevní tlak ap., zeptá se na předchozí choroby a současné potíže, zjistí rodinnou anamnézu (dědičné předpoklady) a objedná krevní testy.

Krevní testy

Vyšetření krevního obrazu odhalí případnou chudokrevnost způsobenou krvácejícím nádorem, biochemické vyšetření je zaměřeno zejména na funkci jater. Doplňkem bývá stanovení tzv. nádorových markerů, znaků přítomnosti nádorových buněk v těle, které není jednoznačně přínosné pro diagnózu, ale umožňuje sledovat změny v průběhu léčby.

Rentgen hrudníku

Je zaměřen na vyhledávání případných metastáz v plicích.

Ultrazvuk rekta a břicha

Pro zjištění rozsahu rektálního nádoru se ultrazvuková sonda zavádí do konečníku. Vyšetření je zcela nebolestivé.

Ultrazvuk břicha může prokázat například jaterní metastázy nebo zvětšené lymfatické uzliny.

CT (počítačová tomografie)

Jedná se o speciální vyšetření rentgenovým zářením, jehož výsledkem je počítačové zobrazení tenkých vrstev vyšetřované oblasti, a tedy velmi přesné zachycení jednotlivých orgánů. CT se obvykle používá k vyšetření případných metastáz v oblasti břicha, pánve a hrudníku, často k upřesnění rozsahu a charakteru změn zjištěných klasickým rentgenem nebo ultrazvukem.

MR (magnetická rezonance)

Může posloužit k přesnějšímu zobrazení některých tkání (nádoru konečníku, jater), ale v řadě případů není nutná. Je založena na principu silného magnetického pole, takže pacient není vystaven žádnému škodlivému záření. Nesmí mít ovšem v těle jakýkoli magnetizovatelný materiál, například kardiostimulátor, cévní svorky a náhrady, kovové dlahy nebo šrouby.

PET (pozitronová emisní tomografie)

PET vyhodnocuje metabolické aktivity buněk a je schopna s vysokou přesností zachytit funkční změny orgánů, ve kterých jsou zánětlivá ložiska či nádory. Může pomoci lokalizovat oblasti nádorového bujení, které by CT nebo MR nezobrazily.

Kolonoskopie

Celková kolonoskopie je vždy nutným vstupním vyšetřením, a to i v případě, že byl nádor zjištěn prostřednictvím sigmoidoskopie nebo jinou metodou (rentgenem). Jedná se o vyšetření pomocí kolonoskopu, optického přístroje umožňujícího zobrazení celého střeva (na rozdíl od sigmoideoskopu, kterým lze prohlédnout jen koncovou část tlustého střeva - colon sigmoideum).

Kolonoskopii provádí gastroenterolog. Ten při vyšetřování střeva odebere vzorky podezřelé tkáně (tzv. cílená biopsie) a předá ji k mikroskopickému vyšetření na patologii. Stává se celkem často, že je střevo zasaženo i více než jedním typem nádoru.

Histologie

Každý nádor či podezřelá tkáň musí být vyšetřeny patologem. Ten nejprve prozkoumá odebraný vzorek tkáně a později, v případě potvrzení karcinomu, také veškerou tkáň vyjmutou z těla pacienta chirurgicky, tj. nádor, tkáň jej obklopující, tukové žlázy a lymfatické uzliny naléhající na střevo či rektum.

Chirurg by měl odebrat k histologickému vyšetření alespoň 12 uzlin (výjimkou jsou pacienti, kteří podstupují léčbu radioterapií nebo chemoterapií ještě před chirurgickým zákrokem). Patolog určí typ zhoubných buněk v nádoru a prozkoumá jeho okrajové části a přilehlé tkáně. Prozkoumá také maximum lymfatické tkáně, aby odhalil případné nádorové bujení.